Ohledně přístupu pacientů k prevenci jsem optimista

A jaký má covid-19 vliv na pacienty na dialýze či se selhávajícími ledvinami? Dochází třeba k progresi jejich onemocnění, nebo takový trend nepozorujete?

V případě pacientů, kteří k nám chodí na dialyzační léčbu, už nemůžeme mluvit o vlivu na ledviny. Tito pacienti své ledviny vlastně nepotřebují, jejich funkci nahrazujeme pomocí dialýzy. Samozřejmě ale patří dialyzovaní a transplantovaní pacienti k nejohroženější skupině, smrtnost covidu-19 byla u našich pacientů bohužel mezi 20 až 30 procenty.

Co se týče progrese selhávání ledvin, nemohu jako jednotlivý lékař říci, že bych pozoroval nějaký trend. Objevila se však studie na opravdu velkém počtu pacientů, která ukázala, že za sebou covid-19 skutečně zanechává jizvy a urychluje progresi onemocnění ledvin. V našich ambulancích se tedy může výhledově objevit větší počet pacientů a více pacientů dospěje až do fáze, kdy bude potřeba provádět dialýzu.

Na druhou stranu samozřejmě nemůžeme říci, že když prodělám covid-19, skončím na dialýze. Nechtěl bych tu šířit poplašné zprávy.

Je určitě lepší onemocnění ledvin předcházet. Jak taková prevence vypadá?

Základní vyšetření funkce ledvin je součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře. Ohled se bere na krevní tlak, váhu pacienta i jeho životosprávu. Kontroluje se také obsah krve či bílkovin v moči a hladina kreatininu v krvi. Pokud jsou tyto parametry v normě, nemusíme se zásadním způsobem obávat o to, že bychom měli oslabené ledviny.

A pokud se na kontrole u praktického lékaře nějaký nález projeví a lékař odešle pacienta do specializované nefrologické ambulance, jaká ho čekají další vyšetření?

Máme celý set krevních a močových vyšetření a pak samozřejmě pomocné zobrazovací metody jako ultrazvuk nebo výpočetní tomografii. S jejich pomocí zjistíme specifické onemocnění ledvin, které pak můžeme léčebně ovlivnit.

Dočetla jsem se, že je nyní v Česku nejvíce atestovaných nefrologů za posledních čtrnáct let. Co přispělo k oblibě oboru?

Nemohu mluvit za ostatní lékaře, ale mě osobně na našem oboru baví jeho rozmanitost. Je na jedné straně technický – dialýza vyžaduje technické znalosti, musíme si umět leccos vypočítat –, ale zároveň je třeba udržovat kontakt s pacientem, a to i bližšího charakteru, protože pacient není naším klientem na týden nebo dva, ale často na celý život.

Už jsme mluvili o tom, jaké škody napáchal covid-19 u nefrologických pacientů. Vidíte také nějaká pozitiva, která vzešla z pandemie?

Samozřejmě se výrazně urychlila digitalizace, jejíž pozitiva jsou jednoznačná. Ubývá dlouhé cestování, jsme schopni se pomocí digitálních prostředků rychle domluvit. Pomáhá nám jak v interním chodu společnosti, tak směrem k našim pacientům. Pacienti si mohou na dálku vyřídit eRecept, posílají nám digitálně výsledky svých vyšetření. I my jsme schopni takto odbavit mnohem více pacientů a požadavků, a přitom to udělat stejně dobře, jako kdyby pacient musel vážit cestu až k nám.

Zkoušíme teď v ambulanci nový program, kdy pacient přes speciální portál vidí jednak termíny svých návštěv, jednak je schopen si podat požadavek na léky, jednak může zabezpečenou cestou poslat zprávy. Je to pěkně zabezpečené a těším se, až to budeme zkoušet s pacienty, zatím to zkoušíme pouze s personálem. 

Jaká je role dialyzačního střediska, co se týče transplantací?

Klíčová, protože se o cílové pacienty staráme a diskutujeme s nimi další možnosti léčby. Fungujeme jako konzultanti, a pokud je pacient jen trochu vhodný k transplantaci, komplexně ho vyšetříme a doporučujeme do nejbližšího transplantačního centra. Transplantace ledviny je totiž nejlepší metodou náhrady funkce ledvin, ideálně transplantace ledviny od žijícího dárce.

Jaká jsou nyní hlavní témata v nefrologii?

Snažíme se především předkládat našim pacientům nejširší nabídku péče, aby si mohli vybrat podle svého životního stylu. Takto jim umožníme udržet co nejlepší kvalitu života.

Jsme rádi, že máme možnost nabízet pacientům i domácí hemodialýzu. Ta samozřejmě není vhodná pro každého pacienta a pro každou rodinu, ale v jejím provádění nám pomáhá právě digitalizace, o níž jsme mluvili před chvílí. I na dálku jsme schopní kontrolovat a řídit léčbu, data z přístrojů se automaticky odesílají ošetřujícímu personálu, který může zkontrolovat, jak dialýza probíhá.

Pozorujete za třicet let posun, co se týče chování pacientů?

Jsem v tomto směru optimista. Myslím si, že je dnes populární snažit se o zdravý životní styl. Bydlím pod kopcem a vidím, že kopce jsou najednou plné lidí, to v 90. letech nebývalo. Když si vzpomenu na své dětství, všichni kouřili. Dnes je to rarita. 

Dále jsou pacienti také více informovaní. Vědí, co je vysoký tlak a jak si ho měřit. A když hodnoty nejsou v pořádku, sami je přijdou konzultovat s lékařem.

Co byste vzkázal lidem, kteří přemýšlejí o tom, že by se o sebe měli preventivně začít starat?

Hýbat se, hýbat se, žít zdravě, mít veselou mysl a občas si změřit krevní tlak a navštívit lékaře. Když je pacientovi přes padesát let, je třeba začít. Jak říkám svým pacientům, když máte nové auto, také s ním nejezdíte do servisu. Když už má ale pár roků, je ho třeba začít servisovat pravidelně.