Dobrý den, ošetřující lékař mi řekl, že by mi mohla stačit náhrada jen vnitřní části kolenního kloubu a nikoliv totální endoprotéza. Nikdy jsem o tom neslyšela - je to běžné? V případě, že by při operaci zjistil, že je toto řešení nedostatečné, je možné to ještě změnit na totální výměnu (v průběhu operace)? Děkuji za odpověď. V.C.
Náhrada jen „vnitřní strany“ povrchu kolenního kloubu je běžný zákrok. Je šetrnější - zachovává se nejen zdravá strana kloubních povrchů, ale i zkřížené a postranní vazy a čéška. Stabilita těchto náhrad je větší než u výměny celého kloubu a zpravidla umožňuje více aktivit. Změnit na totální náhradu lze nejen během operace, kdyby se ukázalo, že není vhodná, ale i později, po eventuálním opotřebení náhrady. Tam, kde je indikována, je náhrada jen „vnitřní strany“ pro pacienta výhodnější. Neslyšela jste o ní proto, že jsou určité podmínky, aby byla indikována (zničená jen vnitřní strana kolene, dobrá stabilita kloubu – správná funkce vazů, mladší věk, atd.) a ty se sejdou mnohem méně často, než se vyměňuje celý kloub.
Dobrý den, dcerce (5 let) se začala občas objevovat tříselná kýla na levé straně. Není vidět pořád, vyklene se jenom někdy (při křiku, když hodně dovádí apod.) není příliš velká a potom se zase sama vstřebá. Nezpůsobuje jí zatím žádné potíže, bolí jenom, když je vyklenutá a přitom se na ni zatlačí. Jinak o ní prakticky neví. Chci se zeptat, zda je v tomto věku nutná operace nebo je v průběhu vývoje a růstu možnost, že otvor, kterým se kýla vyklenuje ještě zaroste. Děkuji za informaci a přeji hezký den.
Tříselná kýla u dětí je vždy vrozená. Postihuje 1-4% dětí a asi 10x častěji chlapce. Vzniká neuzavřením výchlipky pobřišnice,která prochází během nitroděložního života tříselným kanálem a obvykle se uzavírá během prvního roku života. Pokud se tato výchlipka neuzavře vzniká kýla. Kýla sama ,, nezmizí ,,. Je vždy indikována operace. U dětí jde o menší zákrok, kdy se z krátkého řezu uzavře a odstraní kýlní váček. U děvčat dochází častěji k uskřinutí kýly než u chlapců. Tříselná kýla u nich může obsahovat i vaječník a jeho uskřinutí ho může i nenávratně poškodit. Operaci bych doporučil buď na pracovišti dětské chirurgie nebo v centru kde se operací kýl zabývají.
Dobrý den, měl bych jeden a zásadní dotaz. Jaké zatížení dokáže snášet kompletní výměna kyčle. Já jsem se díval na obrázky a celou technologii výměny i použitých materiálů. Bohužel, když se dívám na danou náhradu, stále se mi nabízí myšlenka totální destrukce kosti při zatížení (rozštípnutí). Přeci když se do duté kosti vloží kovová náhrada která má úhlový tvar a připomíná sekyrku, tak jasně může dojít k rozštípnutí kosti při zatížení. Jaké jsou "tabulky hodnot" ....? Myslím váha daná na zatížení atd. Jak a proč zrovna tento tvar? Děkuji za odpověď. P.S.: mám vystudovanou střední strojírenskou školu
To je příliš mechanická úvaha. Kost je živá a principem fixace je mimo jiné i prorůstání kostních buněk do pórů povrchu části náhrady, která je v kosti. Kromě toho živá kost reaguje vlastní přestavbou podle toho, kde je namáhána a to opět zvyšuje pevnost spojení. Proto se také nedoporučuje plná zátěž hned po operaci, ale postupně se přidává. I mechanicky vzato – v místě zavedení náhrady není kost porušena podélně, tudíž zde není princip rozštípnutí na místě. Tvar dříku, který se vkládá do kosti, odpovídá tvaru dutiny v kosti (ta také není stejně široká ve všech částech – zužuje se) a u cementovaných náhrad je zbylý prostor vyplněn kostním cementem, takže je rovnoměrně zatížen celý obvod kosti. Ke zlomení kosti dochází tedy jen při úrazech. Je pochopitelné, že vzhledem k různé elasticitě kosti a kovu v ní, je u pacientů s umělým kloubem při úrazu vyšší riziko zlomeniny v oblasti kolem endoprotézy. Takže pacient s normální váhou po kompletní výměně kyčelního kloubu může po zhojení při nekomplikovaném průběhu provozovat běžné aktivity (včetně rekreačního sportu). Při opakovaném přetěžování (nadváha, nošení břemen, prudké dopady) hrozí dřívější opotřebení umělého kloubu a jeho časnější uvolnění, tedy zkracuje se jeho životnost.
Dobrý večer, čeká mě totální endoprotéza. Zajímalo by mě, jestli dostanu invalidní důchod a na jak dlouho. Je mi 39 mám artrózu mezi 3. až 4. stupněm a jak dlouho budu marodit? Děkuji za odpověď.
Možnost invalidního důchodu u pacientů s totální endoprotézou záleží na práci, jakou pacient vykonává, a na průběhu hojení. Při nekomplikovaném průběhu lze například kancelářskou práci vykonávat dál i s totální endoprotézou, zatím co horník se už zpět ke své práci nevrátí. Též záleží na dalších onemocněních, kterými trpíte. Délka marodění opět závisí na průběhu hojení a zaměstnání. Zhojení kožních ran trvá asi 2 týdny, zhojení hlubších vrstev podstatně déle, k tomu je nutno přičíst dobu potřebnou k rozcvičení končetiny. Celkem se dá říci, že po 3 měsících by měl být pacient schopen chůze bez berlí a běžných úkonů, ale je to velmi individuální. Záleží i na tom, zda se jedná o kyčel, nebo koleno. Nejvhodnější je probrat konkrétní situaci s ošetřujícím ortopédem.
Dobrý den, v r. 1974 (měla jsem 17 let) jsem utrpěla komplikovanou zlomeninu bérce levé nohy, nebyla jsem operována, sádra a následně dlaha (kosti nebyly na svém místě a utvořil se mi dekubit), provrtaná pata a noha zavěšená na kladce (možná to píši moc laicky), jelikož mi skoro rok kosti nesrůstaly, koleno i pata byly nehybné, pak jsem byla odeslána do Chuchelné na rehabilitaci, kde dobrá a kvalitní strava udělaly své, kosti srostly, ovšem mimo osu, kotník už rozcvičit nešel, koleno jen 70 st. po roce od úrazu. Odeslali mě domů, kde zkonstatovali trvalý stav a dostala jsem invalidní důchod. Jelikož jsem od mala sportovala, hrála ligu házené, tak jsem doufala, že tu nohu dám dohromady a budu opět jako dříve. Omyl. Roční pobyt v nemocnici se podepsal i na mé psychice. Sice jsem dokončila ekonomickou školu, nastoupila do zaměstnání. Posléze jsem se vdala, mám 3 děti, a protože jsem byla velký "geroj" nikdy jsem si na bolesti v noze nestěžovala a nepožadovala pomoc. V současné době jsem již ve starobním důchodě, mám 60 let a s velkými bolestmi kolena už bojuji asi 10 let... kotník už ani neřeším, je to někdy šílené, ale každý ze specialistů mě od operace kotníku odradil. Takže zbývá koleno... 2x podstoupená artroskopie, prasklý vaz, kosti nejsou srostlé v ose, stupeň opotřebení 4. Někdy mám pocit, že okamžitá operace, jinak se zblázním bolesti, jak při chůzi, tak v noci, pak z obavy, co by to pro mne znamenalo, kdyby operace nedopadla dobře... usínám s mokrým ručníkem na koleně a kotníku, a ráno se uvidí... tak jsem si vylila srdíčko, nevím, zda mi odpovíte, ale díky za Váš čas, Alena
Pokud je stupeň opotřebení kolene 4 v kombinaci s bolestí, že pacient nemůže vydržet, a věkem 60 let, zdá se, že není na co čekat a je indikována náhrada kolenního kloubu. Rizika jsou vždy, ale situace se bude spíše horšit a mladší nebudete. Typ operace, či typ endoprotézy záleží samozřejmě na stavu končetiny, na osové odchylce, místě původní zlomeniny, jejím zhojení apod. To by měl posoudit zkušený ortoped operatér. K operaci by mohlo být výhodné použít počítačové navigace – tzv. Orthopilot, který pomůže s rekonstrukcí osy končetiny. Vhodná je operace zkušeným odborníkem na renomovaném pracovišti. Stran kotníku jsou možnosti omezenější. V oblasti kotníku nejsou s náhradami kloubu zatím dobré výsledky a jedinou možností bývá v případě nesnesitelných bolestí tzv. artrodéza. Jde vlastně o zrušení pohybu v kloubu, tedy odstranění bolestí za cenu ztráty pohybu v kotníku. To je ale jenom teorie a jediná možnost je konzultovat stav se zkušeným ortopedem – nejlépe naplánovat postup a probrat možnosti současně s plánováním řešení kolenního kloubu.
Dobry den, mám dotaz, myslím, dle mého názoru, že mi lékaři nedokončili operaci první kýly, která byla v loni. Byla velká při niž jsem na sále zkolabovala. A proto si myslím, že operace dokončená nebyla, letos mám druhou kýlu krátce po operaci a opět na CT zjištěná diastáza. Pán doktor mi nasadil kýlní pás s tím, že už s tím nejde nic dělat. Mám i jiné zdravotné potíže, copak mě může s tímhle lékař nechat doma? Není to náhodou také ohrožení života? Zatím je menší, tak si myslím, že by se s tím dalo něco ještě dělat. Děkuji
Zda byla operace dokončena správně, k tomu by byla potřeba vidět indikaci a operační protokol. Pokud byste měla možnost poslat kopii operačního protokolu mohl bych se vyjádřit přesněji. Recidivy po operacích samozřejmě existují i když tato je velmi časná. Příčinou by mohla být peroperační komplikace kdy například lékaři musí zvolit alternativní postup v zájmu záchrany zdraví či života, ale opět bych musel vidět protokol. Pokud existuje kontraindikace k operačnímu výkonu volí se obecně konzervativní postup nejčastěji tedy kýlní pás k úlevě od příznaků a obtíží spojených s kýlou. Ohrožení života se nejeví jako pravděpodobné. Doporučil bych Vám navštívit některé z center zabývajících se řešením kýly s dostupnou dokumentací předchozí hospitalizace.
Dobrý den, prosím o informaci do kolika let se provádí výměna necementovaného kyčelního kloubu u ženy a zda je možno si připlatit za kyčelní náhradu na bázi titanu. O jakou finanční částku by se asi jednalo? Děkuji Jiří.
Nelze přesně stanovit věkovou hranici, kdy se ještě provádí implantace necementované totální náhrady kyčelního kloubu a kdy ne. Zpravidla se uvádí věk kolem 60 let. Mimo věku záleží na stavu kostí (osteoporosa), či dalších onemocněních, které jejich stav ovlivňují. Kromě toho situaci mohou ovlivnit i předchozí úrazy, operace či deformace. Principem fixace necementovaných náhrad je, že kost pevně obepíná implantát a vrůstá do pórů v implantátu. Takže u pacientů s nepříliš pevnými kostmi, nebo tam, kde je kostní přestavba ovlivněna jiným onemocněním, je při použití necementovaného implantátu riziko komplikace - uvolnění. Takže necementovaná nemusí být pro každého lepší. Kromě toho někdy lze použít i kombinovaný implantát – jedna část cementovaná a druhá ne. Je nutné to probrat s ortopedem operatérem na konkrétním případě. Titanová náhrada také nemusí být lepší. Správně indikovaná náhrada je hrazena plně ze zdravotního pojištění. Možnosti příplatků záleží na operujícím zařízení.
Z brožurek B. Braun jsem se dozvěděla, že je možné získat průkaz nositele implantátu. Mám operovány obě kolena a rovněž kyčel a velmi bych přivítala tento průkaz. Dost často procházím bezpečnostními rámy a to neustálé vysvětlování. Pamatuji si téměř legrační historku na letišti v Turecku, kdy jsem procházela rám opakovaně bez ponožek,... Na mé dotazy - jak průkaz získat, kde o něj požádat, jsem zatím nezískala uspokojivou odpověď. Mohli byste mi v této věci pomoci?
Průkaz nositele implantátu vyplňuje operující zařízení. Kromě jména pacienta je zde uvedeno datum operace, typ implantátu a zařízení, které operaci provedlo. Nejlépe je kontaktovat ortopedické zařízení, kde byla operace provedena. Průkaz je dobrá věc, ale nezbaví vás zřejmě potíží s bezpečnostními rámy, zejména při současné mezinárodní situaci. Průkaz není mezinárodním certifikátem, jeho falšování by pro teroristu nebyl problém. Ale je výhodné ho mít sebou pro případ onemocnění, nebo úrazu, protože ošetřující lékař je informován, že máte kloubní náhradu, jaký typ a jak dlouho.
Dobrý den. Od roku 2003 mám artrózu - kolen, na utišení bolesti používám běžně dostupné léky (ibalgin, brufen), protože ortoped mě nechce léčit jelikož jsem tlustá a nedaří se mi zhubnout. Operovat mě prý nemohou. Jsou nějaké léky, nebo injekce ráda si je zaplatím. Děkuji a přeji hezký den.
Při vyšším stupni artrózy, kterou předpokládám, když ji máte už 14 let, připadá v úvahu jen operace, nebo tlumení bolesti. Někdy částečně pomůže rehabilitace, nebo lázeňská léčba. Ke zvážení by mohl být lázeňský pobyt, kde by léčba bolavých kloubů byla spojena s hubnutím. Určitě by byla vhodná porada s lékařem – odborníkem na nadváhu. Zhubnutí by vyřešilo i další zdravotní problémy, nebo rizika.
Podstoupil jsem TEP kolene. Na první kotrolu jsem byl pozván a 3 měsíce od provedení zákroku. Ta doba se mě zdá příliš dlouhá. Zákrok je hodnocen jako těžký zásah do organismu a proto se ptám, je-li to normální čekat tak dlouho. Lidé se kterými jse mluvil a měli stejnou operaci, ale v jiné nemocnici chodili na kotrolu za 4 až 5 týdnů. Trpím neustále bolestmi, špatně se mě vstává ze židle a když sedím delší dobu trvá 10 minut než se jakžtakž rozejdu. Moc Vám děkuji za odpověď
Termíny kontrol závisí na zvyku pracoviště. Při jejich plánování se počítá s nekomplikovaným průběhem. Vždy platí, že pokud má pacient problémy, nebo se mu něco nezdá, dostaví se ke kontrole dříve. Nejlépe by bylo, objednat se ke kontrole dříve.