První pomoc při úrazech

Zásady první pomoci se probírají ve škole i v řadě příruček. My si je raději připomeneme, včetně telefonních čísel na záchranáře:

112 – tísňová linka

155 – záchranná služba

Lehké úrazy zvládneme ošetřit sami. U těch rozsáhlejších je třeba zavolat lékařskou pomoc, a než se záchranáři dostaví na místo, snažit se zabránit rozvoji šokového stavu. Šok je obranná reakce organismu, při které dochází k selhání krevního oběhu. Tělo stažením cév snižuje prokrvení v oblasti břicha a podkoží a zvýší činnost srdce. Tkáně nejsou dostatečně prokrveny a zásobovány kyslíkem, což může vést k selhání jednotlivých orgánů. K rozvoji šoku přispívá i strach a bolest.

Jak se pozná šokový stav

Pacient v šoku má zrychlenou tepovou frekvenci, nitkovitý puls, zrychlený, povrchový dech, bledou kůži, studený pot, promodralé rty, pocit žízně a pomalé reakce, nebo může být naopak neklidný a může ztratit vědomí.

První pomoc a protišoková opatření

Zraněného se snažíme uklidnit a zajistit mu veškeré možné pohodlí. Pokud s ním můžeme hýbat, snažíme se ho uložit do protišokové polohy na zádech, kdy je hlava níž než nohy. Dále platí zásada pěti T:

• ticho – odsun z místa nehody;
• teplo – zraněného podložíme a přikryjeme;
• tekutiny nikdy nepodáváme, pouze omezujeme pocit žízně otíráním rtů a obličeje vlhkým kapesníkem;
• tišení bolesti – nikdy nepodáváme léky proti bolesti, bolest se snažíme zmírnit ošetřením ran;
• transport – zavoláme rychlou zdravotnickou pomoc.