Jsem 5 let dialyzovaná, střídavě jsem a nejsem zařazená v programu. Dieta je zla a tím se i poškozuje psychika a vzniká nenávist k tem co to prodlužují. Co místo toho, aby pomáhali ničí viru v to, že bude líp. Proto je důležité spolupracovat s lidmi a pomáhat jim, aby co nejdříve byli zařazeni a transplantováni. Pokud toto lékaři nedělají, měli by odejít. Psychika je důležitá a u onemocnění ledvin o to víc, že se musí dodržovat přísná dieta a režim. Je nás hodně co bojujeme s tím, co je s onemocněním, s našim zdravotnictvím i s tím, že nás málo kdo zaměstná a peněz je málo. Však vymáhaní úplatku z rad lékařů by mělo byt trestný a lékařům by měli byt brány diplomy.
Dobrý den paní Ryšavá, máte pravdu, že život s dialýzou klade zvýšené nároky na psychiku. Bohužel chronické selhání ledvin je doživotní stav a je těžké se naučit s ním žít. Transplantace je jednou z metod léčby chronického selhání ledvin. Bohužel na čekací listině je v naší republice zařazeno v průměru jen 11% pacientů, kteří se léčí dialýzou. Ostatní, tedy téměř 90% nejsou pro přítomnost nejrůznějších přidružených onemocnění vůbec na čekací listinu zařazeni. Transplantaci si nelze vymoci, posouzení zdravotního stavu a souhlas s transplantací musí vyjádřit ošetřující nefrolog a spádové transplantační centrum. Ti musí být přesvědčeni o tom, že transplantace je možná a neohrozí život pacienta. Pokud pacient nesouhlasí se závěrem ošetřujícího lékaře, má právo si vyžádat konzultaci u druhého odborníka.