Nejsou známá žádná data o prospěšnosti alkalické vody. Nejsou pro to ani žádné teoretické předpoklady. Podobnou odpověď najdete např. na stránkách Mayo Clinic: http://www.mayoclinic.com/health/alkaline-water/AN01800. Nebo na wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Water_ionizer Bohužel najdete spoustu nesmyslných článků o alkalické, nebo dokonce v češtině pojmenované "živé a mrtvé" vodě, případně na jejich přípravu.

Chronická renální insuficience zvyšuje riziko narkózy a pooperačního průběhu. Je třeba vědět, jak dlouho nemoc ledviny trvá, jak rychle probíhá, co je její příčinou. Doporučení k operaci vyplývá ze zvážení rizika provedení a neprovedení zákroku. Pokud je vysoké riziko uskřinutí kýly, pak ji chirurg bude řešit i při zvýšeném operačním riziku. Je-li kýla volná zváží naopak, zda není vhodné dořešit nález na ledvinách a pak se dále rozhodnout. Při dobře vedené anestesiologické péči jsou operováni pacienti i s velmi pokročilým selháváním ledvin, podstupují i náročné operace, například kardiochirurgické operace, bez nutnosti dialýzy nebo zhoršení funkce ledvin. Ale riziko je nutno vždy posoudit individuálně a pacient o něm musí být informován.

S největší pravděpodobností se dá říci, že pokud ve 32 letech nemáte žádné cysty, pak nemoc nemáte. Pokud ji nemáte, není důvod Vás sledovat. Oddalování vyšetření u sestry, pokud má normální krevní tlak a normální výsledky v krvi zřejmě nijak nevadí. Je otázkou, co je lepší, zda žít s hrůzou, zda mám nemoc (pravděpodobnost 50:50) nebo si nechat udělat ultrazvuk a mít jistotu. Ve věku 28 let nepřítomnost cysty prakticky nemoc vylučuje. Naopak přítomnost cysty na dosavadním životě sestry mění jen to, že bude docházet na občasné kontroly, občas si změří tlak a hlavně v případě potíží se tyto začnou léčit zavčasu a tím se může oddálit okamžik selhání ledvin. Na tyto otázky si však musí sestra odpovědět sama. Věková hranice transplantace není dána, záleží na zdravotním stavu příjemce, zda má nebo nemá přítomny kontraindikace transplantace. (http://www.kst.cz/web/?page_id=2504)

Dobrý den, bohužel se k Vašemu dotazu neumím kvalifikovaně vyjádřit. Nevíme, zda poškození ledvin je takového stupně, že již vyžaduje náhradu funkce ledvin. Bolesti hlavy a očí mohly být například projevem neléčeného vysokého tlaku. Pokud je mi známo, není mezi Arménií a Českou republikou (http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/armenie/index.html) podepsána smlouva o poskytování zdravotní péče. Proto by případnou léčbu bylo nutno hradit z komerčního pojištění nebo hotově. Při hotové platbě vás ošetří ve kterékoliv nemocnici. Na druhou stranu je nutno si uvědomit, že průměrná cena jedné dialýzy se pohybuje kolem 200 Eur, ročně se provádí 156 takových ošetření. A to je jen vlastní dialýza bez dalších vyšetření a léků.

Dobrý den, je dobře, že dodržujete pitný režim. O funkci ledvin základně vypovídá hodnota kreatininu v krvi. Vyšetření je možné u praktického lékaře nebo diabetologa, v případě patologických hodnot pak následné vyšetření u nefrologa. Uváděné Vaše hodnoty glykovaného hemoglobinu pak vypovídají o nutnosti zlepšit kompenzaci diabetu pro prevenci komplikací diabetu. Proberte s Vaším diabetologem.

Pálení a řezání při močení je projevem močové infekce, je indikovaná léčba ATB, při nekomplikovaném průběhu krátkodobá 3 dny. E. Coli je běžná bakterie která se vyskytuje v moči i ve střevech, léčba se zpravidla nasazuje pouze při subjektivních obtížích . K diagnostice stačí vyšetření moči, při opakovaných obtížích je pak vhodné podrobnější vyšetření S dětmi pracovat můžete.

Transplantace ledviny mohou být prováděny opakovaně ,rozhodujícím kritériem je celkový klinický stav a laboratorní data. V regionu máme pacienty již s třetí ledvinou.

Na dialýze má pacient III. stupeň invalidity.

Diabetici so zlyhaním obličiek tvoria čoraz väčšie percento pac. liečených eliminačnými metodami (hemodialýza a peritoneálna dialýza). Peritoneálna dialýza sa u nich indikuje jednak ako metoda voľby, jednak aj v štádiu zlého cievneho prístupu a nemožnosti hemodialýzy. Pred začatím liečby peritoneálnou dialýzou sa robí PET test (vyšetrenie fyzikálno -biologických vlastnosti pobrušnice - peritonea), ktoré rozhodne aj o type PD liečby (CAPD, resp. automatizované systémy), aj o zložení roztoku. Určitému vstrebaniu glukozy do krvi sa nedá zabrániť, nemalo by však byť pri splnení všetkých kritérii ohrozujúce pre pacienta. Pri nutnosti použitia vyšších koncentrácií glukózy je možné aj náhrada glukózy v roztoku inou formou, zväčša polymérmi sacharidov (dextroza, icodextrin, ...), resp. aminokyselinami. Tieto majú aj svoje výhody, proti glukóze, aj nevýhody. U každého pac. je teda treba individualizovať liečbu, aby pozitíva liečby prevážili nad event. negatívami.

Roztok glukózy sa pri peritoneálnej dialýze používa dlhodobo, štandardné koncentrácie neznamenajú zvýšené riziko priberania na hmotnosti, ani obezity.