Úbytek energie ani vypadávání vlasů s největší pravděpodobností nesouvisí s provedenou operací, obzvlášť když nejsou komplikace v operované oblasti. V případě problémů s hojením rány a kloubu, by se o tomto spojení uvažovat. Reakce na stres může být samozřejmě různá, ale po roce by již mělo být vše normalizováno. Pokud máte pochybnost, bylo by dobré jít na kontrolní vyšetření operované kyčle k ortopedovi. Bude-li vše v pořádku a potíže budou trvat, bylo by vhodné provést celkové vyšetření u internisty, kam Vás odešle praktický lékař.

Vzhledem k tomu, že máte potíže s více klouby, jde zřejmě o systémové onemocnění, které by mělo být vyšetřeno a léčeno lékařem revmatologem. Obvykle se tato onemocnění projevují zánětem, jak popisujete. Léčba těchto onemocnění spočívá v užívání léků (jako je např. Prednison), léčbě bolesti, injekcích do nejvíce postižených kloubů a rehabilitaci, či lázeňské léčbě. Operační léčba přichází na řadu až u následků tohoto onemocnění, tedy při významném zhoršení pohybu či bolesti v kloubech. U kolene zpravidla až u artrózy 3. a 4. stupně. Správné načasování eventuálních operací by mělo vyplynout z výsledků vyšetření revmatologem a ortopedem.

Bolesti od páteře by pravděpodobně nebyly doprovázeny otokem. S největší pravděpodobností půjde o kombinaci více problémů – onemocnění páteře, artrózy kyčle a trochanterické burzitidy, která artrózu často doprovází. Neurolog by mohl přiblížit, jak moc se na potížích podílí onemocnění páteře po provedení vyšetření jako CT, magnetická rezonance, EMG a eventuálně dalších. Ortoped by si měl poradit s trochanterickou burzitidou a artrózou – od vyšetření (rentgen, ultrazvuk), až po léčbu.

Tuto otázku by měl zodpovědět Váš ortoped, nelépe operatér, který je podrobně seznámen s konkrétní situací. Obecná doporučení se řídí pravidly – neohýbat kyčel více než do 90stupňů, nekřížit nohy přes sebe – prostě režim zabraňující vykloubení endoprotézy. Ve chvíli, kdy je dovoleno plně došlapovat, by mohlo být za normálních okolností povoleno i zlehka cvičit na orbitreku, kde rizika vykloubení při normálním cvičení nejsou. Pochopitelně je nutno přidávat na zátěži končetiny postupně.

Peřinka se kojencům dává pro zlepšení postavení v kyčlích, které umožní správný vývoj kloubů. I přes to, že pomáhá, nelze zaručit úplné dohojení. Často tito lidé mají sklon k potížím s kyčlemi v dospělosti, i když k podstatně menším, než bez peřinky. Při Vašem věku a váze je třeba pátrat po příčině potíží. Zřejmě se nejedná o větší artrotické změny, to by viděl ortoped na rentgenu. Nabízí se došetření kyčle magnetickou rezonancí, která ukáže i struktury, které nejsou viděn na rentgenu, jako jsou chrupavky, vazy, šlachy apod. Souběžně je s výhodou absolvovat rehabilitaci zaměřenou na uvolnění kyčelního kloubu a zpevnění svalstva a jeho koordinaci. Dle stavu po rhb a výsledků magnetické rezonance by měl ortoped stanovit další postup.

Řasou se obvykle myslí „výchlipka“, nebo „záhyb“ vnitřní kloubní výstelky, která je zpravidla vrozená. Po úrazu, nebo při přetěžování, či zánětu se tato řasa zvětší otokem a vadí potom při běžném pohybu. Je potom drážděna i při normálním pohybu, což zase způsobuje její otok a tím i větší potíže a dráždění. Jedinou možností bývá řasu odstranit. Většinou bývá stejná řasa i v druhém koleně, ale tím, že kloub nebyl poraněn, nebo přetížen nezpůsobuje potíže.

Možné je operovat kohokoli, ale záleží na tom, jaký je poměr mezi rizikem operace a jejím přínosem. V tomto případě se zdají rizika operace a pooperačních komplikací poměrně vysoká. Závisí ale na vyšetření internistou, který by měl upřesnit míru onemocnění (srdce, cév, atd.) dle dostupných vyšetření. S tímto výsledkem je možno kontaktovat ortopeda a eventuelně anesteziologa, aby se vyjádřili, jak oni vidí dle konkrétních výsledků riziko operace a narkózy. Otázkou zůstává, kolik let bude sloužit nový-nebolestivý kloub, zda bude pacient schopen plného pohybu, nebo bude nadále limitován bolestmi ostatních kloubů či onemocněním srdce a cév. A to vše je třeba porovnat s rizikem operace.

Cvičení nebo sezení na míči je v zásadě možné, pokud při této aktivitě nejsou porušovány zásady bezpečného pohybu s umělým kyčelním kloubem. K těmto zásadám patří například neohýbat kyčelní kloub více než do pravého úhlu (proto jsou používány např. nástavce na WC a zvýšená lůžka), vyvarovat se překřížení dolních končetiny apod. Je tedy nutné mít správnou velikost míče v závislosti na velikosti postavy pacienta. Vhodné je konzultovat cvičení se svým fyzioterapeutem a postupovat v souladu s ošetřujícím ortopedem a jeho doporučením stran zátěže operované končetiny v závislosti na době od operace.

Dobrý den, určitě je potřeba dodělat revmatologické vyšetření. Potíže mohou být revmatologického původu. MUDr. Radim Kalina, Ph.D.  

Dobrý den, dá se předpokládat, že i v ostatních kloubech kolem hlezna budete mít artrotické změny. Totální náhradou hlezna se nyní tyto klouby mohou přetěžovat a tím vytvářet bolesti. Moc variant léčby není. Nemohu Vám jednoznačně odpovědět bez možnosti klinického vyšetření a  RTG. Totální znehybnění je konečný výkon, který sice vyloučí bolesti, ale sníží  možnost pohybu. MUDr. Radim Kalina, Ph.D.

form

Zadejte dotaz do poradny

Vyberte si téma, které je pro vás důležité, a napište nám, s čím potřebujete poradit. Nezapomeňte uvést svůj e-mail, abychom vám na něj mohli poslat naši odpověď. Komunikace je důvěrná a vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

sidebar