Nevím, zdali se to týká mé otázky, ale zkusit se to může. Jsem po celkové operaci, co se týče gynekologické stránky (odstranění dělohy i vaječníků). Chtěla bych se zeptat, jaké cvičení po 2 měsících můžu provádět. Tj. použití magnetického běžeckého pásu - rychlejší chůze, cvičení na točícím talíři - otáčení boků vlevo, vpravo, cviky na cvičícím míči a hlavně zda je výhodná hormonální léčba, nebo by šlo překonat časté pocení i bez této léčby.
Dobrý den. 2 měsíce po gynekologické operaci můžete pomalu začít cvičit, samozřejmě postupně zvyšovat zátěž a ne, pokud by se objevila bolest. Pokud byla operace laparoskopickou cestou a máte na břiše více malých jizviček, pak by cvičení neměl být žádný problém. Pokud však máte velkou jizvu z otevřené operace, pak začněte cvičení velmi pozvolna. S hormonální terapií záleží na Vás a na tom, jak budete "náhlý vznik menopauzy" tolerovat, nutná jistě není. Nejdříve můžete vyzkoušet přírodní přípravky s fytoestrogeny - v lékárně Vám poradí některý z preparátů.
Dobrý den, touto cestou si Vás dovoľujem poprosiť, ak by to bolo možné, o vysvetlenie popisu MR vyšetrenia kolena a zároveň o poradenie ohľadne možnosti ďalšieho športovania. MR:-Wiberg iii/IV-dysplázia patelly,chrupavka mierne redukovaná, s heterogénnym signálom pri chondromalácii gr. II.Malé množstvo intraartikuraléneho výpotku. Dodávam, že mám 35 rokov, štíhlu postavu. Rekreačne cvičím cca: 1krát do týždňa na trampolínach-jumping a 2krát do týždňa klasický aerobik (bodywork). Ďakujem pekne za ochotu.
Dysplázie patelly Wiberg III/IV je tvar čéšky (asymetrický), který je nejčastěji spojen s bolestmi na přední straně kolene tzv. „anterior knee pain“. Tyto potíže jsou způsobeny nesouměrným opotřebením chrupavky patelly – na MR může být vidět redukce (snížení) chrupavky a změna signálu svědčící pro rozměknutí (chondromalacii). To v podstatě odpovídá uvedenému popisu MR. Často se tyto potíže popisují u mladých štíhlých žen, patella je u nich přetahována více na zevní stranu. Základem léčby je rehabilitace zaměřená na posílení vnitřní a protahování zevní části čtyřhlavého svalu na přední straně stehna. Dále dostatečné protahování všech stehenních svalů, zejména na přední straně. Někdy se využívají ortézy nebo taping upravující pozici patelly. Nejlepší cestou je návštěva rehabilitačního lékaře, který rozepíše vhodnou léčbu skládající se ze cvičení a fyzikální léčby zlepšující stav postižených tkání, eventuelně dle aktuální situace doporučí ortézu. S ním je též vhodné konzultovat sportovní aktivity.
Dobrý den, prosím o informaci, zda je náhrada kolenního kloubu provedena technologií Zimmer Patient Specific Instruments (PSI) hrazena pojišťovnou, případně jaká je přibližně finanční částka, kterou si hradí pacient na operaci.
Všechny registrované náhrady kolenního kloubu jsou plně hrazeny pojišťovnou. V určitých případech jsou ale indikace omezeny (věkem, typem postižení, dalšími onemocněními apod.). Je věcí operatéra navrhnout tu nejlepší variantu.
Dobrý den, jsem měsíc a půl po tep kolena. Byla jsem na tom po psychické stránce špatně. Doma cvičím, ale koleno moc neohnu a teď mám bolesti. Pálení v jamce pod kolenem, které mám stále oteklé, i když leduji. Špatně se mi chodí. Rehabilitační sestra mi řekla, že mě čeká lámání kolena. Mám velký strach, abych koleno rozpohybovala.
Rozhodně konzultovat ortopeda – operatéra, který by měl zhodnotit stav kolene a navrhnout další postup. Po vyloučení komplikace by byl vhodný cílený dotaz na další možnosti rehabilitační léčby (další pomůcky, přístroje, techniky, rehabilitační ústavy, nebo lázně), eventuelně poté konzultovat rehabilitačního lékaře.
Dobrý den. Jsem žena a je mi 68 let. V červnu mi bude provedena výměna levého kolenního kloubu. Mám cukrovku II typu a jsem závislá na inzulínu (4x za den). Mám také revmatiodní artritis. Léčím se na vysoký krevní tlak a na zvýšený cholesterol (na oboje používám léky). Jsem také alergik. Před 4 roky mi odebrána slezina z důvodu nízkého počtu trombocitů. Chtěla bych vědět, zda z výše uvedených skutečností jsem rizikový pacient. Děkuji za odpověď.
Určitě jste rizikový pacient. Míra rizika ale ještě záleží na tom, jak jsou ty choroby aktuálně kompenzovány (aktuální hladiny cukru, krevní tlak, aktivita a léčba revmatoidní artritidy, krevní obraz, celkový stav atd.). Celkové hodnocení závisí na internistovi, anesteziologovi a ortopedovi.
Dobrý den, je mi 48 let a na RTG mám nález Coxarthrosiss gr.I,bilat./lehké zužení kl.štěrbin,drobné okraj.aposice/ .Prosím o vysvětlení a léčbu.
Jedná se o první stupeň degenerativního onemocnění kyčelních kloubů, které spočívá ve „zrychleném opotřebení“ kloubů, postupném úbytku kloubní chrupavky (zúžení kloubní štěrbiny na RTG) a změnách na kostech v okolí (drobné okrajové apozice). Podkladů pro vznik je více – méněcennost chrupavky (podíl dědičnosti), přetěžování kloubů, onemocnění kyčelních kloubů v dětském věku, atd. Jedná se o onemocnění, které postupně pokračuje a lze ho pouze zpomalit. Při vyšších stupních se projevuje bolestmi a zhoršeným pohybem v kloubech. Léčba nižších stupňů spočívá ve zpomalení procesu pomocí režimových opatření a podpůrné léčby. Jde o omezení nevhodné zátěže kloubů - snížení váhy u pacientů s nadváhou, omezení nošení břemen a nevhodných sportovních aktivit (prudké dopady na končetinu), vhodná je naopak pohybová aktivita bez přetěžování kloubů (kolo). Dále jsou doporučovány výživové doplňky ke zlepšení stavu chrupavek, významná je rehabilitační péče – správné procvičování kloubů. Definitivní léčbou nejvyšších stupňů je výměna kyčelního kloubu, která je vyhrazena pro pacienty se značným omezením pohybu a bolestmi.
Dobrý den, jdu na artroskopii s kolenem, tak se chci zeptat, zda vadí průhledné gelové nehty.
Záleží na režimu pracoviště, kam jdete na operaci.
Dobrý den. Mám přesně dnes rok po operaci kyčle - TEP. Chodím bohudíky slušně, nekulhám (před operací jsem kulhala), ale trápí mě jiná věc. Zjišťuji v poslední době značný úbytek energie, strašně mě to štve. Taky mně koncem léta vypadalo hodně vlasů, byly zesláblé, teď už se to naštěstí docela srovnává. Zajímalo by mne, jestli to může ještě souviset s tou operací, měla jsem kolem toho moc stresu, jako každý jsem se bála. V nemocnici spousta léků, anestezie atd. Může to být pozdní reakce na stres? Taky nevydržím dlouho stát, ale chůze mi nevadí. (Prosím, aby nebyl můj email uveřejněn. Děkuji.) Děkuji za odpověď.
Úbytek energie ani vypadávání vlasů s největší pravděpodobností nesouvisí s provedenou operací, obzvlášť když nejsou komplikace v operované oblasti. V případě problémů s hojením rány a kloubu, by se o tomto spojení uvažovat. Reakce na stres může být samozřejmě různá, ale po roce by již mělo být vše normalizováno. Pokud máte pochybnost, bylo by dobré jít na kontrolní vyšetření operované kyčle k ortopedovi. Bude-li vše v pořádku a potíže budou trvat, bylo by vhodné provést celkové vyšetření u internisty, kam Vás odešle praktický lékař.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké mají chirurgové zkušenosti se síťkami, které se používají při operacích kýl (konkrétně mám na mysli síťku přes celé břicho) - jak se řeší situace, když tělo pacienta síťku nepřijímá, bolest po operaci je nadále, často větší než" před síťkou") pacient má trvalý pocit, že síťka "zlobí" (táhne apod.) Analgetika nepomáhají... Existuje nějaká medikace, která tělu zabrání síťku "odmítat", jako např. u transplantovaného orgánu?? Nebo se síťka vyndá a pacient riskuje další, opakovanou kýlu...? Děkuji Vám za odpověď a přeji pěkný den.
Nejčastěji používané síťky jsou nevstřebatelné polypropylenové Jsou navrženy a vyrobeny tak aby je organizmus dobře toleroval. Existuje ale i mnoho dalších materiálů Principem reparace kýly se síťkou je to , že se všitá síťka vhojí do tkáně - do stěny břišní - proroste vazivovou tkání a tím stěnu zpevní. Tkáně někdy reagují na síťku tvorbou seromů - tekutiny v okolí síťky ,které se řeší odsátím ,často opakovaným. Odmítnutí ,,nevhojení,, síťky je v naprosté většině způsobeno infekcí síťky. Je provázeno bolestí, teplotou, vyklenutím a zarudnutím v oblasti operace. Léčba antibiotiky bývá jen výjimečně úspěšná. V naprosté většině je potřeba síťku odstranit. Pokud se jedná o opravdu velké kýly s aplikací velké sítě, nejsou pocity tahu a napětí po operaci výjimkou. Po operaci takové kýly se podstatně změní tvar i síly působící na břišní stěnu. Obvykle ale postupně odeznívají s odstupem několika měsíců od operace. - Problémem může být možnost, že síťka je všita pod větším napětím. Tak mohou obtíže přetrvávat opravdu dlouhodobě. Poslední možnou komplikací spojenou s bolestmi je větší či menší poškození nervů stěny břišní při operaci. Někdy jejich zachycení do stehu nebo do síťky způsobuje vystřelující, spalující, nebo elektrizující bolesti. Lze je částečně řešit analgetiky nebo aplikací lokálního anestetika. Výjimečně je potřeba další operační zákrok s pokusem o jejich uvolnění. V případě paní Žákové bych doporučil, aby navštívila některé z center, které se operacemi kýly zabývají.
Revmatolog usoudil, že mam chronickou burzitidu nejasného původu na pravé kyčli. Podle ortopeda mám artrózu 2. stupně. Rtg. páteře - snížený prostor L5-S1. Chodila jsem na elektro léčbu brala Condrosulf, ale moje problémy to neřeší. Již 5 roků nemůžu ležet, a ani se dotknout pravé kyčle. Mám to i nateklé. Obstřiky nepomáhaly. Prosím, můžete mi napsat, jestli to opravdu může být od páteře, nebo jaké vyšetření by objasnilo tuto bolest na pravé straně trochnateru.
Bolesti od páteře by pravděpodobně nebyly doprovázeny otokem. S největší pravděpodobností půjde o kombinaci více problémů – onemocnění páteře, artrózy kyčle a trochanterické burzitidy, která artrózu často doprovází. Neurolog by mohl přiblížit, jak moc se na potížích podílí onemocnění páteře po provedení vyšetření jako CT, magnetická rezonance, EMG a eventuálně dalších. Ortoped by si měl poradit s trochanterickou burzitidou a artrózou – od vyšetření (rentgen, ultrazvuk), až po léčbu.