Příčiny nemocniční podvýživy
Onemocnění spojené se zánětlivou odpovědí organizmu je téměř vždy provázeno ztrátou chuti k jídlu. Souvisí to s negativním vlivem prozánětlivých mediátorů (zejména eikosanoidů a cytokinů) na produkci neuromediátorů, které podporují chuť k jídlu.
Ztráta chuti k jídlu během zánětlivé reakce je z vývojového hlediska logická a důležitá pro přežití. Během poranění nebo akutního onemocnění jistě nebylo žádoucí hledat potravu v divoké přírodě.
Příčiny podvýživy v nemocničním prostředí
Vyšetřovací program velmi často zhoršuje stav výživy nemocného. To je dáno nezbytným intervalem hladovění před vyšetřením a v jeho průběhu, ale i skutečností, že po návratu z vyšetření strava nemocnému již není vůbec podána, je studená nebo nevhodná ke konzumaci po několikátém ohřátí. Bohužel u řady hospitalizovaných nemocných se pomocná vyšetření kombinují a může se tak stát, že nemocný má nedostatečný příjem potravy několik dnů i týdnů.
Podávání řady léků často snižuje chuť k jídlu, a tak postupně prohlubuje podvýživu. Klasickým příkladem jsou některá cytostatika a imunosupresiva, podvýživu však zhoršují i některá antibiotika a jiné lékové skupiny.
Invazivní léčebné postupy a chirurgické výkony jsou dalším faktorem, který negativně ovlivňuje proteinovou a energetickou bilanci nemocného. To je dáno jednak předoperační přípravou (která mnohdy nemusí být nezbytně nutná), jednak i skutečností, že několik dní po chirurgickém výkonu je příjem potravy nedostatečný. Lékaři se často soustředí na průběh samotného chirurgického výkonu a pooperační péči, aniž by brali na zřetel příjem stravy.
Nevhodný dietní systém a systém podávání stravy v nemocnici je dalším faktorem, který vede k rozvoji podvýživy nemocných. Kvůli „modernizaci“ stravovacích provozů dochází v řadě nemocnic k tomu, že se snižuje počet odborníků v oblasti výživy.
Dietní sestry nebo nutriční terapeuti nemají často možnost přistupovat k nemocnému individuálně. Proces vydávání a rozvozu stravy na jednotlivá oddělení často nedává možnost individuálního přístupu. Zkracuje se rovněž doba, po kterou je strava podávána, neboť je snaha rychle vrátit nádobí do kuchyně.
Na některých odděleních není možnost stravu ohřát, což je důležité zejména u nemocných, kteří byli v době výdeje na vyšetření. Nevhodná bývá i skladba stravy, stále u nás přetrvává podávání často zbytečných restrikčních diet ze starého dietního systému. Nemocný, který již primárně obtížně jí, tak navíc dostává dietu se sníženým obsahem energie. Diety mohou mít i nevhodnou texturu, mletá strava nemusí být ideální pro nemocné s některými poruchami polykání a může paradoxně zvyšovat riziko aspirace, pokud není kombinovaná s látkami, které ji zahušťují.
Nemocniční prostředí není ideální pro dokonalý příjem stravy. Nemocný zpravidla dostává stravu na lůžku a je nucen jíst i v případě, že na sousedním lůžku je nemocný vyšetřován, trpí, nebo dokonce umírá.
Časový rozvrh podávání stravy nemusí nemocnému vyhovovat. Nemocný je často nucen jíst během krátké doby, navíc v čase, na který není zvyklý. Strava podávaná v nemocnici nemusí nemocnému vyhovovat nejen z chuťových, ale i náboženských a jiných důvodů (muslimové, vegetariáni apod.). V mnoha nemocnicích neexistuje tým specialistů, kteří by se na výživu nemocných orientovali. Chybí zde znalost o prostředcích klinické výživy (preparáty enterální, parenterální výživy) a tyto preparáty nejsou v některých zařízeních k dispozici v dostatečném množství. Často se na výživě nepatřičně šetří.
Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že zajistit správný příjem stravy v nemocnici není jednoduché a bez profesionálních znalostí je to téměř nemožné. Dokonalý dietní systém a tým vzdělaných specialistů jsou však bohužel dostupné pouze v malém počtu našich nemocnic.
Lékařské listy ze dne 21.5.2012, vydavatelství Mladá fronta a.s.
Výživa a regenerace v intenzivní péči - pohled odborníků na výživu v nemoci

Pacienti, pro něž je parenterální výživa jediným řešením, musí často většinu času trávit doma...
Celý článek
Enterální výživa (z řec. enteron – střevo) je směs farmaceuticky připravených výživných roztoků...
Celý článek
V novodobé medicíně lze v České republice historii parenterální výživy z pohledu pacienta rozdělit...
Celý článek
Trvalá parenterální, tedy umělá výživa, kdy se podávají živiny přímo do krevního řečiště, nikoli...
Celý článek
Všichni dnes můžeme dosáhnout na špičkovou zdravotní péči ve špičkově vybavených nemocnicích. Máme...
Celý článek
Nároky organismu na příjem energie a živin jsou při nádorovém onemocnění vysoké, a proto je výživa...
Celý článek
Nechutenství a neschopnost přijímat potravu mohou provázet řadu onemocnění. Nejčastěji se s nimi...
Celý článek
Není žádnou novinkou, že hospitalizovaní pacienti mají sníženou chuť k jídlu a nemocniční strava jim...
Celý článek
V Českém rozhlase v pořadu Radioporadna se sešli dva odborníci na malnutrici. Jedním z nich byl...
Celý článek
Stravování v polosedu Zádovou část lůžka zvedneme do úhlu 35 až 45 stupňů. Dolní končetiny jsou...
Celý článek
Stále více studií prokazuje, že stav výživy nemocného má přímý vliv na to, jak se popere se svou...
Celý článek
Nutriční péče aneb jak by měla správně vypadat výživa pacientů v nemocnicích. Na toto téma hovořil...
Celý článek