20. 9. 2022
Vytisknout Poslat na e-mail

Občas všichni zapomeneme klíče nebo název nějakého místa. To je zcela normální. Pokud si ale nemůžete vybavit, zda jste se ten den již najedli, nebo si najednou vzpomenout na cestu, kterou jste do té doby dobře znali, je potřeba vyhledat pomoc odborníka. Přinášíme vám tipy, jak nenechat mozek zahálet a procvičovat tak paměť. 

Obrázok

Paměť je schopnost mozku ukládat, uchovávat a také vybavovat si informace. Je velmi úzce spojena s pozorností a soustředěním. Mozkové buňky jsou nejvíce vyvinuty přibližně kolem 25. roku věku, poté mozkové schopnosti pozvolna klesají. Zapomínání je přirozeným procesem stárnutí, s postupujícím věkem se tato potíž zesiluje. Příčinou je snížení schopnosti mozku vytvářet a uchovávat paměťové stopy.

Nejmírnější forma problémů s pamětí je tzv. kognitivní dysfunkce neboli lehká porucha poznávacích funkcí. Ta se projevuje právě jako zapomínání jmen či toho, co jste právě chtěli udělat. K dalším příznakům této poruchy patří i problémy se spánkem a ztráta motivace. Jinou skupinu poruch paměti představují tzv. demence. Tady se již jedná o závažné, většinou nevratné postižení vlastní struktury mozku.

Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám a v malé míře, dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání či různé aktivity, jde o normální stav. Je-li však takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují jeho blízcí, nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření u odborníků.

Podle odborníků bychom s cíleným procvičováním paměti měli začít už mezi 20. a 45. rokem. A obecně s touto aktivitou nepřestávat.

Nejjednodušší cesta je navštívit praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu, nebo rovnou odborníka na nemoci spojené s poruchami paměti (neurologa, psychiatra, geriatra), jenž zajistí odborné vyšetření a případně doporučí léčbu. Návštěva lékaře je důležitá - s poruchou paměti totiž mohou souviset nemoci, které se dají léčit, například deprese, důsledky chronického stresu, porucha štítné žlázy a další.

Co paměť oslabuje nejčastěji 

Potíže s pamětí jsou sice dány věkem podmíněným úbytkem mozkových funkcí, ale také jsou do značné míry ovlivněny životním stylem a dalšími faktory, mezi které mohou patřit: 

  • Stres: V jeho důsledku se do mozku dostává více hormonu kortizolu. Ten pak snižuje tvorbu spojů mozkových buněk čili synapsí, což je mechanismus vzniku především krátkodobé paměti.
  • Deprese: Zde se uplatňuje snížená hladina serotoninu v mozku.
  • Hormonální výkyvy: Objevují se především u žen v menopauze.
  • Užívání léků: Některé léky a jejich dlouhodobé užívání může poškozovat paměťové mechanismy.
  • Alkohol a drogy: Zde se kromě přímého poškození mozkových buněk uplatňuje i nedostatek některých vitaminů, hlavně thiaminu.
  • Kouření: Paměťové schopnosti jsou ovlivněny především snížením přísunu kyslíku do mozku.
  • Nevyvážená strava: Škodí zejména jídla s nadbytkem tuků a nedostatkem vitaminů, jako jsou vitamin B12 či kyselina listová.
  • Snížená funkce štítné žlázy: Porucha paměti je zde dána celkovým snížením metabolismu.

Poruchy paměti

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles kognitivních funkcí. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u ne-mocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Obrázok

Demence je trvalý úbytek duševních funkcí a schopností. Postihuje inteligenci, kognitivní funkce i vyšší city. Průběh nemoci je různý, závisí na příčině a eventuální včasné léčbě – a různý bývá u jednotlivých typů demence. Demence se léčí farmakologicky, ale důležité jsou rovněž nefarmakologické postupy v oblasti psychoterapie.

Existuje řada míst, která slouží pro odhalení počínajících potíží s krátkodobou pamětí a poruch kognitivních funkcí, některá se zaměřují i na testování Alzheimerovy nemoci či jiných forem demence. Na tato screeningová vyšetření si můžete v případě zájmu zajít i do ně-kterých lékáren, které nabízejí Alzheimer konzultační centra.

Aby hlava fungovala

K opatřením, která mohou posilovat paměť, patří především dostatek spánku, omezení stresu a vyhledávání relaxačních činností a zálib, cvičení a pohybová aktivita, dostatečný příjem vitaminů a omega-3 mastných kyselin, které se vyskytují v rybách, oříškách a lněném oleji. Důležitý je také kontakt s ostatními lidmi - trávení času s blízkými lidmi a přáteli nás zbavuje stresu a stimuluje komunikační dovednosti.

Připravili jsme pro vás šest rychlých cvičení na kognitivní funkce, které si můžete vyzkoušet. Tyto cviky zaměřené na paměť mají pouze orientační charakter a nekladou si za cíl stanovovat diagnózu. Co jsou vlastně zmiňované kognitivní funkce? Jsou to myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se různým podmínkám kolem nás. Patří mezi ně paměť, koncentrace, pozornost, řečové funkce nebo například porozumění informacím.

Způsobů, jak se dá trénovat paměť, je nespočet a záleží na tom, co kdo právě potřebuje. Těm, kteří si chtějí zlepšit paměť, se obecně doporučuje začít se učit něco nového, třeba cizí jazyk, luštit křížovky či sudoku, hrát různé strategické hry, které vyžadují bedlivé soustředění (šachy, karty, pexeso, mahjong), případně se věnovat kreativním činnostem. A snažit se denně získávat nové informace, z časopisů, internetu, vzdělávacích pořadů v televizi a podobně.

Poradna

Poradna

Zeptejte se, poradíme

Nebojte se mluvit o zdravotních problémech a věcech, které s tím souvisejí. Zeptejte se nás na to, co vás trápí, a my vám poradíme. Také se můžete podívat na odpovědi na otázky, které položili jiní už před vámi, nebo si přečíst příběhy našich pacientů.

Poradna
Mohlo by se vám líbit
Univerzita třetího věku a edukace seniorů
Na učení není nikdy pozdě! Nenechte tělo ani mozek zlenivět

Za poslední dva roky se o desítky procent zvýšil počet seniorů, kteří začali využívat nové...

Celý článek
Tipy a triky na léto
Tipy a triky jak si užít léto i v horkých dnech

Silné sluneční záření vytváří zátěž pro lidský organismus. O to více opatrní by v parných a dusných...

Celý článek
Psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková
Optimismus je nejlepším pomocníkem v těžkých chvílích

Docentku PhDr. Dr. phil. Lauru Janáčkovou, CSc., z Institutu partnerských vztahů většina lidí zná...

Celý článek