Hojení ran vyžaduje velkou regenerační schopnost jak buněk, tak tkání. Jak bude hojení probíhat, závisí na mnoha vnitřních i vnějších faktorech, včetně spolupráce samotného pacienta.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Její plocha závisí na tělesných proporcích, u dospělého může zaujímat až 2 m2 a tvořit 5–9 % hmotnosti celého těla. Znalost stavby kůže napomáhá pochopení dějů, které se v ní odehrávají. Kůže se skládá ze dvou hlavních vrstev, nazvaných pokožka a škára, které spočívají na vrstvě třetí, zvané podkoží.

Poškozením celistvosti kůže vznikají rány, které se na poměrně široké stupnici závažnosti pohybují od „nic to není“ po rozsáhlá, až život ohrožující poranění. Ačkoliv se může zdát, že jsou v těle důležitější orgány, bez nichž nemůžeme žít, člověk nemůže přežít ani se značně poškozenou kůží. Stačí si vzpomenout na popáleniny. Poškození kůže zanechává následky v podobě jizev a je vždy více či méně bolestivé. Nebezpečnost všech ran spočívá v tom, že vlivem různých okolností se ze zanedbatelného poranění může rozvinout poranění závažné.

Kůže je orgánem mnoha funkcí, včetně funkce estetické. Pokud někdo trpí kornatěním tepen, určitě na první pohled nevzbudí takovou pozornost, jako člověk s jizvou nebo chronickou ránou. Kůže je také komunikačním nástrojem těla. Při náhlém zblednutí, zpocení nebo zčervenání je ihned možné rozpoznat psychické rozpoložení člověka.

Ránou velmi zjednodušeně nazýváme každé porušení kůže, u ran chronických zasahující hluboko do podkožní tkáně. Léčbou akutních ran se zabývají především chirurgové, léčbou chronických defektů hlavně dermatologové, ale dá se říci, že s ranami se ve své praxi setkávají lékaři všech oborů. V dnešní době jsou zřizována centra léčby chronických ran, která se na léčbu špatně se hojících ran specializují.

Inkontinence je stav, kdy dochází k samovolnému, nechtěnému a vůli neovladatelnému úniku moči nebo stolice. Příčiny jejího vzniku mohou být různé, stejně tak jako délka trvání. Inkontinence může být přechodná nebo trvalá. Pro pacienta se však vždy stává problémem nejen hygienickým a sociálním, ale posléze i zdravotním. Pokud se na ni včas nemyslí, může zejména u nepohyblivých či špatně pohyblivých pacientů přispět k poškození kůže a komplikacím hojení chronických ran, především proleženin.

Intermitentní katetrizace močového měchýře je v současné době metodou léčby chronické močové retence. Jedná se o pravidelné jednorázové vyprazdňování močového měchýře močovou cévkou. Tento způsob se nejvíce přibližuje fyziologickému stavu vylučování moči z organismu.

Kýla je vak tvořený pobřišnicí v místě oslabení břišní stěny. Jeho obsahem jsou pohyblivé orgány dutiny břišní, nejčastěji střevo. Vrozené kýly jsou přítomny již při narození. Jejich příčinou je neuzavření některých struktur, které měly svoji funkci při vývoji plodu.

Kýla vás bude zpočátku obtěžovat jen občasnou bolestivostí a nepohodlím. Později budete muset omezit své fyzické aktivity. Při odpočinku většinou bolest odezní, ale při zvýšené námaze se vrátí. Bolest se zpočátku projeví jen v postiženém místě, v pokročilém stadiu může vystřelovat do různých částí těla. Zpočátku mírné příznaky se postupně zhorší. Defekt v břišní stěně se sám nezhojí, naopak - bude se zvětšovat a bude stále více bolet.

Každý den naše tělo zpracuje vše, co mu nabídneme i nenabídneme – potravu, nápoje, léky, ostatní látky z vnějšího prostředí i látky sobě vlastní. Aby nedošlo k poruše vnitřního prostředí organismu a jeho rozvratu, musí se organismus pravidelně od odpadů látkové přeměny očistit.

Nejvýznamnějším orgánem, který se zásadním způsobem na této očistě podílí, jsou ledviny. Ledviny a močové cesty jsou schopny z těla vyloučit různé zplodiny látkové přeměny, soli, vodu, hormony, vitaminy a škodliviny.