Stále více studií prokazuje, že stav výživy nemocného má přímý vliv na to, jak se popere se svou nemocí. Sebelepší léky ani péče zdravotníků nic nezmůžou v okamžiku, kdy je tělo podvyživené a nemá dost sil ani na zajištění svých základních potřeb. Nedostatečná výživa se netýká jen lůžkových oddělení nemocnic, léčeben dlouhodobě nemocných nebo domovů pro seniory.

Kýla se nikdy „sama“ nezahojí, má naopak tendenci se časem zvětšovat. Kýlní pásy nebo korzety mohou pacienta při dlouhodobém nošení poškozovat a nijak nepřispívají k zahojení kýly. Operace kýly je proto nejlepší metodou léčby. Otevřené nebo endoskopické operace s použitím síťky jsou ve většině případů efektivní a prakticky bezbolestné. Umožňují pacientům rychlý návrat k neomezené fyzické aktivitě krátce po operaci. Bez použití síťky stoupá riziko recidivy kýly až o 25 % a to následkem napětí v ráně.

Pacient hraje v léčbě onkologického onemocnění velmi důležitou roli. Během léčby, víc než kdy jindy, by se měl soustředit na svoji výživu a dbát především na dostatečný příjem bílkovin a kalorií. Živiny je doporučeno doplňovat ve formě vyvážené vysokoenergetické výživy určené k popíjení (sipping).

Když vstoupíme do zdravotnického zařízení, ať již jako pacient nebo jako návštěva, měli bychom myslet na nutnost dodržování hygieny rukou, jejíž hlavní součástí je dezinfekce rukou.

Dotaz na umyté ruce patří v dětství k nejčastějším. Ptali se na ně rodiče, prarodiče i učitelky v mateřské škole. Hlavním důvodem, proč na mytí rukou naši vychovatelé tolik dbali, byla obava z nemocí, které se špinavýma rukama přenášejí.

Mikroorganismy, především bakterie, které máme na rukou, najdeme hlavně mezi prsty, na jejich konečcích i za nehty. Některé bakterie osidlují ruce přechodně, jiné trvale.

Ačkoliv by mytí rukou mělo být základním hygienickým návykem, často se na ně zapomíná. Lidé se navíc dělají lepší, než jsou. To, že si ruce nemyjí, často ani nepřiznají. Přitom bakterie číhají všude. Jejich největší koncentrace je na držadlech nákupních vozíků, madlech hromadné dopravy, klikách veřejných budov, klávesnicích bankomatů, sluchátcích telefonů a také na klikách a splachovadlech veřejných toalet.

Máme několik možností, jaké pomocníky k mytí rukou použijeme. Pevná mýdla se pomalu stěhují do prádelníků a v koupelnách začínají vítězit mýdla tekutá. Papírové ručníky ve veřejných prostorách zase vytlačují výkonné vysoušeče, které ruce osuší do deseti sekund. Jaké použití mýdla je tedy správné?

Na našich rukou se nachází velké množství bakterií a dalších mikroorganismů. Mohou jich být až tisíce (spíše miliony) na každém prstu. Jejich množství výrazně snížíme pouze umytím rukou vodou a mýdlem a utřením rukou dosucha papírovým nebo suchým látkovým ručníkem. Existují ale místa, kam se bakterie dokážou před mýdlem ukrýt.

Pro mnoho lidí je překvapením, že se bakteriím daří i v místech, která tolik dbají na čistotu a dezinfekci – ve zdravotnických zařízeních. Jen v Evropské unii se jedná o 3 miliony nakažených lidí ročně, ve světě dokonce o 1,4 miliardy lidí, kteří se infikovali ve zdravotnickém zařízení.