Předoperační příprava je realizována na příslušném chirurgickém oddělení. Zde pracují specializované stomasestry, které se spolu s chirurgem a případně ošetřujícím lékařem starají o přípravu stomika na zákrok.
Příjem tekutin je velmi důležitý pro správnou činnost organismu, ale měli bychom k němu přistupovat s rozumem a vědomím, že i nadbytečné množství vody může organismus poškodit. Filtrační kapacita ledvin je omezená, a tím, že člověk vypije více vody najednou, se jejich činnost nezvýší. Potřeba tekutin je individuální záležitost závislá na mnoha faktorech. Záleží na hmotnosti člověka, věku, pohlaví, fyzické aktivitě a zdravotním stavu, především stavu ledvin a výši krevního tlaku.
Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. hovoří o podvýživě pacientů jako důsledek nemoci.
Dopady nedostatečného nutričního příjmu jsou závislé na stavu výživy před vznikem onemocnění. Pokud byl nemocný v předchorobí v dobrém funkčním a nutričním stavu, pak nemusí krátký interval sníženého příjmu stravy průběh jeho akutního onemocnění ovlivnit.
Onemocnění spojené se zánětlivou odpovědí organizmu je téměř vždy provázeno ztrátou chuti k jídlu. Souvisí to s negativním vlivem prozánětlivých mediátorů (zejména eikosanoidů a cytokinů) na produkci neuromediátorů, které podporují chuť k jídlu.
Ztráta chuti k jídlu během zánětlivé reakce je z vývojového hlediska logická a důležitá pro přežití. Během poranění nebo akutního onemocnění jistě nebylo žádoucí hledat potravu v divoké přírodě.
Podvýživa se může vyskytnout u pacientů všech věkových skupin a pro každého člověka představuje...
Pro léčbu špatně se hojících ran, především proleženin, bércových vředů a diabetické nohy, používáme celou řadu přípravků a zdravotnického materiálu, které ovlivňují jednotlivé fáze hojení. Přednost dáváme krytí, které umožňuje vlhké hojení ran.
Úkolem imunitního systému je zbavit ránu mikroorganismů, čemuž můžeme pomoci antiseptickými přípravky, které odstraní z rány infekci. Obsahují látky na bázi antibiotik i látky, které usnadňují jejich průnik bakteriálním biofilmem.
Cukrovka (diabetes) je metabolické onemocnění, při kterém je porušeno zpracování cukrů v buňkách. Ke vstupu cukru do buněk je nezbytný hormon inzulin. Buď ho má diabetik nedostatek (diabetes I. typu), nebo jeho buňky s inzulinem nespolupracují (diabetes II. typu). Postupující cukrovku provázejí chronické komplikace související s poškozením drobných cév a nervů.
U ran způsobených teplem nebo chladem záleží i na rychlosti, s jakou vyloučíme působení poškozující teploty.