Dobrý den pane doktore. Měla bych dotaz. Jak je možné, že se sníží průtok krve a uzavře se krevní sraženinou, když se tomuto stavu předchází opakovaným měřením průtoku? Mamině bylo zle od Vánoc, denně zvracela, jak je možné, že se na to nepřišlo dřív? Já jsem sní denně, ona to nevydrží! Co mám dělat!
Dobrý den, potíže s vývojem stenózy - zúžení a následné trombózy - uzavření krevní sraženinou má řada pacientů. Krevní sraženina ve většině případů vzniká v takové arteriovenózní fistuli, která je postižena např. tenkým průměrem žíly, nebo vývojem stenózy. Proto dnes standardně provádíme na dialyzačních střediscích sledování průtoků krve AV fistulí, případně jsou pacienti sledováni pomocí ultrazvukového vyšetření - tzv. Dopplerovským vyšetřením. I přes takto prováděná vyšetření dochází k vývoji trombózy, která na rozdíl od stenózy přichází nejčastěji náhle. V takovém případě jako první krok je volena záchrana AV fistule pomocí trombolýzy - rozpuštění sraženiny - a plastiky zúženého místa. Při neúspěchu tohoto postupu následuje chirurgické řešení - buď další rekonstrukční zákroky, našití umělohmotné žíly nebo zavedení operační dialyzační kanyly. Souvislost mezi trombózou a zvracením může být buď v tom, že zvracení vede k dehydrataci, která spustí trombózu. Naopak dlouho trvající stenóza se sníženým průtokem může vést k nedostatečné dialyzační dávce a příznakům uremie. V každém případě konkrétní situaci je nutno vždy řešit u konkrétního pacienta. Zánik funkce AV fistule je vždy urgentním, život ohrožujícím stavem. Četnost komplikací AV fistulí viz např. článek: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18161674
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli se vedou nějaké statistiky o hemodialyzovaných. Například (bavím se o dospělých pacientech) kolik let je nejmladšímu pacientovy (žena, muž zvlášť). Jestli dialýzu máj spíš starší lidé nebo naopak apod.? Ale nejvíc mě zajímá ta první otázka (nejml. pac. žena, muž). Předem děkuji za odpověď
Dobrý deň. Odpoviem Vám za Slovensko, podľa štatistiky za rok 2009 (zvlášť sa vedie u pac. vo veku 0-18 a zvlášť u pac. >19r.: 0-5r=4pac 6-14r=14pac 15-18r=14pac 19-29=118 30-39=199 40-49=387 50-59=920 60-69r=1089 a >70r=1260pac. Podobná situácia bude aj v Českej republike. Je výrazne vyšší počet pacientov vo vyššom veku, s viacerými ochoreniami, komplikovaných a vysoko rizikových pacientov. Odpoveď na prvú časť otázky nie je možná - štatistika je anonymná a nie je možné z nej tento údaj zistiť. Snáď Vám však pomôže urobiť si aspoň približný obraz. Pac. vo veku do 19r sú vedení v detských ambulanciach, aj dialýzach, vo veku nad 19r sú automaticky prevedení do zariadení pre dospelých, kde sú aj dispenzarizovaní a liečení. Teoreticky teda v zariadení pre dospelých bude najmladší pac.vo veku 19r. Je treba spomenúť, že problematika liečby u deti je iná ako liečba u dospelých, preto aj tento údaj ťažko porovnávať.
Dobrý den, jak často bez negativního vlivu na zdraví je možno provádět izotopové vyšetření ledvin ?
Vyšetrenie činnosti obličiek (ledvin) je vyšetrenie, ktoré je nutné starostlivo zvážiť, či už prvé vyšetrenie, alebo následnú kontrolu. Závisi od očakávanej odpovede, ktorú nám má toto vyšetrenie poskytnúť. Vo všeobecnosti platí, že podaná dávka je v prípade vyšetrenia obličiek malá, ale sumáciou dalších faktorov (velmi omedzená obličková činnosť, predchádzajúce vyšetrenie izotopom, ale aj iné radiačne vyšetrenie a iné ) predstavujú vždy určité riziko, ktoré je treba minimalizovať a opakovanie vyšetrenia a expozíciu pac. starostlivo zvážiť. Velmi závisi aj od použitého radionuklidu, ktorý sa dáva –I- hippuran,Tc- DMSA, DTPA. Zjednodušene sa dá povedať, že pri vyšetrení obyčajnej renografie je aplikačná aktivita 1MBq, kdežto pri špecifickejších vyšetreniach s použitím Tc je aktivita 200-350MBq, preto aj na Vašu otázku o intervale medzi vyšetreniami nemôžem jednoznačne odpovedať. Existuje aj legislatívne opatrenie (zákon) na zabezpečenie minimalizácie následkov pre pac. a personál. Z praktického hľadiska je vhodné, až nutné, aby opakovanie vyšetrení indikoval jeden lekár, ktorý vie o predchádzajúcich vyšetreniach a o intervale od posledného vyšetrenia a toto vyšetrenie bolo realizované až po vyčerpaní iných, menej zaťažujúcich vyšetrení. Všetko ale samozrejme závisí od diagnozy, ktorú chceme týmto vyšetrením potvrdiť, alebo vyvrátiť.
Je mi 32 let, v roce 1994 jsem při dopravní nehodě přišel o ledvinu. Druha činnost nahradila a podle všech testu jsem byl v naprostém pořádku. Chtěl bych se zeptat, jak velkou fyzickou zátěž je možné v tomto stavu bez negativních účinku na zbylou ledvinu provozovat? Snažím se žít zdravě k čemuž patří i pohyb. Neškodím si, pokud si chodím 1x - 2x týdne zaběhat po lese cca 4km? děkuji
Sportovní aktivita není zakázána, zvláště je-li funkce ledvin v normě, vždy je nutno dbát na Vaše subjektivní pocity a ev. přidružená onemocnění. Lidé se solitární ledvinou by se měli vyhnout kontaktním sportům. Námahu je vhodné postupně zvyšovat, pro začátek jsou vhodné začátek rychlé procházky, jízda na kole, jízda na běžkách či bruslích, později třeba plavání, běh střídaný s chůzí atd. Vždy je hodné se poradit s Vaším ošetřujícím lékařem
Dobrý den, zajímaly by mne informace o transplantaci ledvin bez použití krevních transfůzí. Za jakoukoliv odpověď děkuji.
Dobrý den, myslím, že dobře zaléčený pacient na dialýze s dostatečným krevním obrazem během transplantace běžně transfuzi nepotřebuje, pouze v případě vzniku krvácivých komplikací je převod krve indikován. To, zda chirurg a transplantační tým je ochoten pacienta transplantovat bez možnosti podat krev v případě potřeby je nutno domluvit na konkrétním transplantačním centru, kam pacient spadá. Zdravím
Dobrý večer, zajímalo by mě, prosím, jestli je možné, aby někdo, koho napíšou na dialýzu 3x týdně, protože měl dvakrát po sobě zvýšený draslík, mohl zase chodit pouze 2x týdně, pokud mu draslík klesne zase dolů. Ptám se na to touto cestou, protože pro ošetřujícího lékaře mé matky jsou pacienti pouze prostředkem k obživě a několika dovoleným, takže naprosto nekomunikuje a sdělí vám to jen tak mimochodem po sestřičkách. Předem děkuji za odpověď.
Komunikace mezi ošetřujícím personálem - lékaři a sestrami dialyzačního střediska na jedné straně a pacienty a jejich blízkými na druhé straně je zcela zásadní a nelze nahradit žádnou poradnou v časopise. K problému 2 a 3 dialýz by šlo jistě vést dlouhou diskuzi. Odborná doporučení se o 2 dialýzách týdně příliš nezmiňují, více méně se počítá automaticky s režimem tří dialýz týdně jako základu léčby. A i to je ve srovnání s kvalitou života pacientů na denních dialýzách málo. Na druhou stranu máme pacienty, kteří dialýzu začínají a mají významnou funkci svých ledvin např. GF kolem 0,13-0,17, nemají větší váhové přírůstky, pak výjimečně volíme dvě dialýzy v týdnu. U takových pacientů však měsíčně kontrolujeme zbytkovou funkci ledvin a při jejím poklesu nebo při náznaku uremických známek nebo zhoršení některých laboratorních ukazatelů - např. vysoký fosfor, draslík a podobně zařazujeme ihned dialýzu třetí. Držím palce a nebojte se zeptat. Je vhodné přistupovat k lékařům bez obav, bez předsudků. Na druhou stranu je třeba trvat na tom, aby lékař v případě kdy mění léky, rozpis dialýzy, kdy ordinuje vyšetření s pacientem, případně jeho pověřeným zástupcem tyto skutečnosti probral, zdůvodnil.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je možné zjistit poměrnou funkci ledvin jinak než radioaktivní scintigrafií? Je nějaké jiné vyšetření, které alespoň přibližně stanoví, v jakém poměru ledviny fungují? Děkuji moc za odpověď. L.
Dobrý den, dynamická scintigrafie je nejjednodušším stanovení poměru funkce obou ledvin, které se dá opakovat a výsledky porovnávat.
Poradnu pro sekci Ledviny najdete na tomto odkaze: http://www.ledviny.cz/poradna
Poradnu pro sekci Ledviny najdete na tomto odkaze: http://www.ledviny.cz/poradna
Dobrý den, je mi 57 let. Únik moči pozoruji už několik let. Byla jsem i na vyšetření v nemocnici, kde konstatovali, že to není tak závažné, abych musela podstoupit operaci. Problémy mám jenom při kašli, kýchání nebo při chúzi s těžkou taškou. Dá se někde sehnat brožurka se cviky? Děkuji Magda.
Cviky na posílení svalového dna by měl mít k dispozici v ambulanci každý gynekolog, urolog ať už v ambulanci nebo v lůžkovém zařízení. Do cviků vás uvede pravděpodobně nejlépe fysioterapeut rehabilitačního oddělení.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je páska možná i pro 85letou ženu a pokud ano, jak je možné ji získat. Děkuji Lenka
Záleží na celkovém stavu pacientky. Získáte ji na urogynekologickém pracovišti, které se touto problematikou zabývá.