Mikroskopická kolitida

Vyšetřením střevní tkáně pod mikroskopem se však dají objevit mírné rozdíly, které obě formy od sebe odlišují. U obou typů se objevuje zvýšený počet bílých krvinek ve střevním epitelu (svrchní vrstva střevní sliznice), což je známkou zánětu. Ale u kolagenní kolitidy se vrstva kolagenu pod epitelem zdá silnější, než je obvyklé. Silnější vrstva kolagenu se pravděpodobně tvoří v důsledku zánětu.

Kdo může být postižen?

Mikroskopická kolitida může postihnout kohokoliv, ale je častější u lidí od 45. roku života. Výskyt je podobný jako u jiných forem IBD. Kolagenní kolitida je mnohem častější žen.

Jaké jsou příznaky?

Jedním z hlavních příznaků nemoci je chronický vodnatý, nekrvácivý průjem. Může trvat týdny, měsíce nebo dokonce roky. Většinou jsou období průjmů přerušována obdobně dlouhými obdobími bez příznaků, kdy průjem mizí. Je pravděpodobné, že průjem spojený s mikroskopickou kolitidou je způsoben tím, že střevní epitel má sníženou schopnost vstřebávat minerální látky.

Výsledná nerovnováha elektrolytů narušuje schopnost tlustého střeva vstřebávat vodu a zahušťovat tak stolici a střevní obsah poté zůstává vodnatý. K dalším společným symptomům mikroskopické kolitidy patří bolest břicha, křeče nebo nadýmání.

Méně častým příznakem bývá mírný úbytek na váze, dehydratace, nevolnost, slabost a neschopnost ovládat vylučování stolice.