Nemocnice Šumperk jako první v České republice optimalizuje pobyt ortopedických pacientů v nemocnici. Začala používat přístup zvaný Pacientská cesta, který pacientům umožňuje vstát z lůžka již 4 hodiny po operaci a v průměru zkracuje dobu hospitalizace o 1 den. V podcastu Medicína o této novince mluví primář ortopedického oddělení Nemocnice Šumperk MUDr. Ján Debre. 

Postavit se jen pár hodin po výměně kyčelního nebo kolenního kloubu na nohy a dojít si třeba na záchod? V Česku donedávna naprosto nereálná představa, kterou však Nemocnice Šumperk proměnila ve spolupráci se společností B. Braun ve skutečnost. Jako první začala používat přístup zvaný Pacientská cesta. Díky tomu pacientům zkrátí dobu hospitalizace operacích velkých kloubů a urychlí jejich rekonvalescenci.

Předsedkyně Unie ROSKA Jiřina Landová byla diagnostikována s roztroušenou sklerózou krátce po padesátce. Od té doby pomáhá s přijetím nemoci tisícům pacientů a společně se svými kolegy dává naději na kvalitní a plnohodnotný život bez ohledu na zákeřné onemocnění. „Je potřeba poslouchat svoje tělo a naučit se s ním žít,“ radí Jiřina Landová v příjemném povídání pro podcast Medicína.

Na stomickou poradnu se pacienti mohou obrátit před operací i po ní a dlouhodobě sem docházet na pravidelné kontroly v režimu následné péče o stomie. Stomické poradny B. Braun Plus obvykle fungují v rámci chirurgických ambulancí a nabízejí komplexní služby v oblasti péče o stomie a preskripce stomických pomůcek, poskytují však také poradenství pro pacienty i jejich rodinné příslušníky.

V novodobé medicíně lze v České republice historii parenterální výživy z pohledu pacienta rozdělit na tři etapy. Před rokem 1980, kdy se podávaly pouze jednotlivé složky. Mezi 80. lety a rokem 2015 se již podávala komplexní, tzv. All-IN-ONE výživa v jednom vaku zavěšená na stojanu, ale pacient ji musel přijímat doma nebo v nemocnici a prakticky nemohl ven.

Trvalá parenterální, tedy umělá výživa, kdy se podávají živiny přímo do krevního řečiště, nikoli přes zažívací trakt, zaznamenala v posledních letech v Česku rychlý vývoj. Zatímco dříve museli být pacienti se selháním střev napojeni na infuzi na pojízdném stojanu až 20 hodin denně, dnes si lidé nosí mobilní pumpu i výživu v batohu a žijí téměř plnohodnotný život.

Covidová opatření se v loňských letech dotkla i olympiády a paralympiády. Na tu letní se tak ambasadoři B. Braun pro život Kateřina Antošová, David Drahonínský i Martin Ludrovský vydali až o rok později. Domů se vrátili s medailemi, zážitky i chutí do dalších tréninků. Ptáte se, jak pandemie koronaviru ovlivnila organizaci tak velké akce? A jak na ambasadory působili místní obyvatelé? Odpovědi najdete v jejich dojmech a zápiscích z cest.

Všichni dnes můžeme  dosáhnout na špičkovou zdravotní péči ve špičkově vybavených nemocnicích. Máme šanci vyléčit svoji nemoc nebo ji alespoň zastavit, prodloužit svůj život a také důstojně zemřít.

Nároky organismu na příjem energie a živin jsou při nádorovém onemocnění vysoké, a proto je výživa onkologického pacienta nesmírně důležitá.

Na boj s nemocí i náročnou léčbou potřebuje nemocný dostatek sil, a pokud tělo nedostane živiny zvenku, sáhne do vlastních zásob. Energii však nezískává z tuků, ale ze svalové tkáně. Klíčem k úspěchů výživy onkologicky nemocného pacienta jsou tedy hlavně bílkoviny.¹

Nechutenství a neschopnost přijímat potravu mohou provázet řadu onemocnění. Nejčastěji se s nimi setkáváme u seniorů, nesoběstačných a onkologických pacientů. Právě tyto skupiny osob jsou nejvíce ohroženy podvýživou (takzvanou malnutricí).