Vytisknout Poslat na e-mail

Dialýza doma umožňuje nový život | podcast Medicína

Českým pacientům na dialýze se otevřela nová, zcela unikátní možnost dialyzovat se doma sami. Na český trh se totiž dostal zcela nový malý kompaktní přístroj na domácí dialýzu Physidia S3. O tom, jak složité je s tímto přístrojem zacházet, co všechno musejí pacienti umět a jaké jsou základní medicínské i sociální bonusy nejen této metody, dnes mluvíme s Markétou Kratochvilovou, primářkou dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Uherském Brodě i samotnými pacienty.

Markéta Kratochvilova z dialyzačního střediska v Uherském Brodu

Jaké možnosti mají pacienti u vás na středisku?

Na našem středisku nabízíme v dnešní době všechny možnosti náhrady funkce ledvin – tedy transplantaci od žijícího dárce či transplantaci u pacientů zařazených na čekací listinu, nebo samozřejmě hemodialýzu na našem středisku. A domácí hemodialýzu, ať už peritoneální dialýzu, nebo nově od konce roku 2021 i domácí hemodialýzu.

Jaký je největší rozdíl mezi tím, když pacienti chodí na dialýzu k vám na středisko a když se dialyzují doma?

Rozdíl pro pacienta je obrovský. Svoboda a možnost být doma se svými příbuznými nebo se svými blízkými je naprosto odlišná, než když pacienti musí chodit třikrát týdně k nám pravidelně ve stejnou dobu. Ta svoboda je asi rozhodující. Pacientům to umožňuje třeba i pracovat.

Zmínila jste, že nabízíte dva druhy domácí dialýzy. Můžete nám popsat obě dvě tyto metody?

Peritoneální dialýza neboli břišní dialýza ta spočívá v tom, že se pacient dialyzuje přes vlastní peritoneální membránu, tedy membránu, která je v břiše. Chirurgickou metodou se pacientovi zavede katétr do břicha. Přístroj na domácí peritoneální dialýzu už je s námi také propojený on-line, takže máme představu, jak se pacient dialyzuje. Pacienti k nám dochází jednou za čtyři až šest týdnů ke kontrole stavu a laboratorních parametrů. Domácí hemodialýza je principiálně vlastně stejná, akorát se jedná o krevní očišťování. Klasickou hemodialýzu, kterou děláme i na středisku, si pacient provádí doma pomocí přístroje, který má samozřejmě takové parametry, že je naprosto vhodný i pro domácí prostředí.

Kolik pacientů byste si představovala, že by na té domácí dialýze mohlo být?

Myslím si, že jsme limitovaní hlavně tím, zda pacienti o domácí dialýzu mají zájem a zda jsou schopni ji provádět. Chce to určitou odvahu.

A jaké předpoklady tedy pacient musí mít?

Peritoneální dialýza je snazší, protože hadička v břiše již je a pacient se na přístroj pouze napojí. Ovládání je relativně snadné a zvládne ho téměř každý. Ovládání Physidie, to znamená toho přístroje na domácí hemodialýzu, je samozřejmě také velice intuitivní. Každopádně zde již musí dojít k tomu, aby si pacient napíchnul shunt, který má na ruce. Je možno samozřejmě dialyzovat i přes kanylu, ale už se zde jedná vlastně o vstup do krevního řečiště. Rizika mohou na pacienty působit mnohem více odstrašujícím dojmem než peritoneální dialýza.

Vy tady u vás v ordinaci Physidii máte, díváme se na ni, jaké parametry má?

Patří mezi nejmenší přístroje pro domácí hemodialýzu. Váží asi 23 kilogramů a je to krychle 40 x 40 x 40 centimetrů. Dá se s ní samozřejmě popojíždět na kolečkách.

A jsou nutné nějaké stavební úpravy nebo nějaké speciální vybavení, které byt pacienta musí mít?

Právě že ne. Není třeba upravovat jakékoli rozvody, ať už vody či elektřiny. Je potřeba pouze odpadní hadičku z přístroje vyvést, může to být třeba do umyvadla.

Zmínila jste, že asi nejsložitější část dialýzy je právě napojení pacienta na přístroj. Ale jak složité je samotné ovládání dialýzy?

Máme edukační systém, který trvá 14 dní. Výhodou je, že učíme pacienty, kteří již byli hemodialyzovaní, takže vědí, co hemodialýza obnáší. Znají i stavy, kdy jim není dobře, dovedou třeba rozeznat, kdy už se blíží nižšímu tlaku, což jsou stavy, které mohou být závažné. Co se týká samotného ovládání přístroje, ovládá se přes malý tablet. Mladší pacienti s tím nemají nejmenší problém, ale i starší pacienti si na něj umí zvyknout. Ovládání je tak jasné a bezpečné, že věřím, že nedopatřením by se nemělo nic špatného stát. Přístroje jsou tak citlivé, že v případě, že není něco v pořádku, tak se ozvou.

Když už se takový alarm ozve pacientovi doma, co udělá? Stačí telefon?

Jsme samozřejmě na telefonu 24 hodin denně. Ale pacienti na domácí dialýze jsou poučeni, že by se měli dialyzovat v době, kdy jsme nejlépe dostupní. Volají nám nebo technikovi, o tom všem jsou poučení v průběhu výuky.

Je tam i nějaký medicínský benefit?

Určitě, pacienti jsou obvykle omezeni množstvím tekutin, které mohou přijmout, aby se tolik nezatěžoval kardiovaskulární systém. Ale doma se pacienti dialyzují častěji a kratší dobu, takže se jim může uvolnit i dietní režim.

Jsou nějaké bariéry pro domácí dialýzu?

Kromě samotného pacienta musí s domácí dialýzou souhlasit i další osoba, která žije s pacientem. Pacient nemá být nikdy sám. Vždycky musí mít přítomnou osobu, která je v případě, že se jeho stav výrazně zkomplikuje, schopna ukončit dialýzu, případně zavolat rychlou záchrannou službu.

Máme tu i maminku jednoho vašeho pacienta, která nám může popovídat o domácí dialýze z jejího pohledu. Jakou máte s domácí hemodialýzou zkušenosti, paní Meszárosová?

Mému synu Jaroslavovi byl v jednom měsíci zjištěn reflux močových cest. Po řadě operací situace v jeho 18 letech dospěla k selhání ledvin. První transplantace vydržela na tři roky, druhá na necelé tři, teď čekáme na třetí. V dialyzačním středisku jsem se začala učit na začátku února, koncem února jsme začali doma dialyzovat. Nejtěžší pro mě bylo přijmout zodpovědnost. Na středisku jsem měla ale velikou podporu a když člověk získá rutinu, je vše za 10 minut přichystáno na dialýzu. Stoprocentně bych do toho šla znovu. Můžeme si časově plánovat co chceme a kdy chceme. Je to jiný život jak pro mého syna, tak pro mě.

Paní primářko, jaký byl příběh pana Jaroslava z vašeho pohledu?

U tohoto pacienta je situace trochu komplikovanější tím, že má cévní protézu a je imunosuprimovaný po transplantaci, takže je tam větší riziko infekce. Ale viděli jsme velkou podporu v domácím prostředí a mají k nám dlouhou cestu, takže jsme si je na domácí dialýzu vytipovali. Maminka se nejdříve děsila napichování, nedovedla si představit, že by měla Jardu napíchnout a působit mu bolest. Nakonec jsme ji přesvědčili, ať to zkusí. A ukázalo se, že je velmi šikovná. Samotný pacient byl pro domácí dialýzu, ale nechtěl do toho samozřejmě maminku nutit.

Co vám pomohlo při výuce?

V tomto konkrétním případě se nám vyplatilo, že jsme edukovali dva pacienty zaráz. Založili si i vlastní skupinu na WhatsAppu, kde si sdíleli své poznatky a zkušenosti. Myslím si, že bylo přínosné, že v tom nebyli sami.

Pan Jaroslav je na čekací listině na transplantaci. Jak to probíhá, když se objeví dárce?

Pacient musí být stále na telefonu, protože mu můžou kdykoliv zavolat, že se našel vhodný dárce. Pokud tedy přijde taková zpráva, ověřujeme s pacientem, že je vše v pořádku a nic nového se nestalo, a zajišťujeme mu převoz sanitkou.

Co se stane, když by pacient měl zrovna nastoupit do nemocnice a on buď není k dispozici, nebo má nějaký zdravotní handicap, kvůli kterému operaci nemůže podstoupit?

Když má pacient nějaký malý infekt, měl by to hlásit, aby ho nevolali zbytečně. V případě, že ho nemůžeme sehnat, tak se pokračuje na dalšího v čekací listině. Ten pacient, který byl nedostupný, samozřejmě dál zůstává na čekací listině, na stejném místě, nespadá někam na konec listiny.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ve zdravotnickém podcastu Medicína na Spotify, Apple podcasts nebo Google podcasts.

Upozornění

Hemodialyzační přístroj Physidia monitor S3 je zdravotnický prostředek, který je určen pro dialyzační léčbu pacientů s chronickým selháním ledvin v nemocničních dialyzačních střediscích, satelitních střediscích a v domácím prostředí pacienta. Pacient musí být vybaven arteriovenózní fistulí, nebo centrálním venózním katetrem. Před použitím si prosím pečlivě přečtěte návod k použití a informace o bezpečném používání zdravotnického prostředku; mohou obsahovat údaje o rizicích spojených s jeho používáním.

Zeptejte se, poradíme

Mohlo by se vám líbit

Antonín Panenka podporuje Svetový den ledvin

Antonín Panenka podporuje Světový den ledvin

Každoročně druhý čtvrtek v březnu se koná Světový den ledvin, den, který je věnován prevenci...

Ledviny