Vytisknout Poslat na e-mail

Jak se vyvarovat nejčastějších chyb v letních měsících?

Letní měsíce patří v našich zeměpisných šířkách mezi nejoblíbenější období roku a ne jinak je tomu i u našich dialyzovaných nemocných. Kromě radosti z tepla, slunce a dlouhých dnů však s sebou letní období přináší specifická úskalí. Pojďme se na ně společně podívat a říci si nějaké tipy a triky, jak se nástrahám vyvarovat a užít si nejen sluníčka bez negativního dopadu na zdraví.

Jak přežít léto a horko dialyzovaný pacient

První potenciální problém představuje samotné horké klima a pobyt na otevřeném slunci. Organismus zdravého člověka disponuje řadou termoregulačních mechanismů, které umožňují zabránit přehřátí se všemi jeho důsledky.

Horko může škodit

Omezení výrazné fyzické námahy, pokrývka hlavy a pobyt v polostínu či stínu patří k základním preventivním krokům. Ty jdou ruku v ruce s opakovaně doporučovaným dostatečným příjmem tekutin. Pocení je totiž jeden z nejúčinnějších nástrojů, kterým naše tělo disponuje ve snaze se ochladit. Spolu s pocením ale ztrácíme cenné tekutiny, případně minerály, a pokud nebudeme ztráty nahrazovat, vystavujeme se riziku dehydratace.

Rovnováha v příjmu tekutin

Pocit žízně má každý člověk vyvinutý různě a zvláště u starších lidí je tendence k dostatečnému příjmu tekutin značně snížená. Příjem tekutin ale může být v některých případech i nadbytečný a potenciálně škodlivý. Případnému převodnění organismu zabraňuje za normálních okolností správná funkce ledvin. Ty vyloučí přebytečnou vodu spolu s minerály a odpadními látkami z těla ven. U většiny dialyzovaných pacientů je ale tvorba moči značně omezená, část nemocných nemočí dokonce vůbec. Riziko převodnění tak stoupá a nese s sebou negativní dopady na zdraví (vysoký krevní tlak, zátěž na srdce, riziko otoku plic a další).

Abychom předešli jak rizikům dehydratace, tak nadměrné hydratace, nabízíme několik tipů:

Pijte raději čistou pitnou vodu, případně ochucenou kapkou šťávy z citrusů. Minerální vody stejně jako alkoholické nápoje konzumujte jen ve značně omezeném množství. I nealkoholické pivo prohlubuje kvůli hořčinám pocit žízně. Dobrým pomocníkem k zahnání pocitu žízně mohou být dále kyselé bonbony či kostičky ledu.
Preferujte lehkou, málo okořeněnou a jen přiměřeně slanou stravu.
Nezapomeňte, že polévky, omáčky a ovoce je třeba započítat do denního příjmu tekutin.
Pravidelně se važte na přesné váze alespoň dvakrát denně – ráno a v podvečer. To vám umožní správněji určit množství tekutin vhodných ke konzumaci. Jak jsme již zmínili výše, pocit žízně není v tomto ohledu dobrým rádcem. Pokud je vaše hmotnost v odpoledních hodinách stejná anebo nižší než ráno, pak je třeba příjem tekutin navýšit. V opačném případě je třeba se v pití již krotit, abychom zabránili nechtěnému převodnění. Zde připomeňme, že v optimálním případě by mezidialyzační hmotnostní přírůstky neměly přesáhnout 5 % ideální tělesné váhy. Nejkritičtější je v tomto ohledu „dlouhá dialyzační pauza“, kdy mezi dvěma dialýzami je období skoro 72 hodin a nároky na „pitnou disciplínu“ stoupají.

jsem dehydratovany

Hodnoty krevního tlaku napoví

Kromě tělesné váhy je užitečným pomocníkem měření krevního tlaku. Pokud jsou hodnoty tlaku neobvykle nízké, srdeční tep naopak oproti normálu zvýšený a při postavení či ve stoje se vám motá hlava či trpíte celkovou slabostí, nebo dokonce pocitem na omdlení – JSTE DEHYDRATOVANÍ. Příjem tekutin musíte tedy navýšit a po dohodě s lékařem eventuálně přechodně snížit léky na vysoký krevní tlak. V případě, že jste přes den hojně pili, máte zvýšený krevní tlak, k večeru vám otékají nohy a v noci se musíte pro ztížený dech posazovat – JSTE NADMĚRNĚ HYDRATOVANÍ (PŘEVODNĚNÍ). Řešení tohoto stavu je u dialyzovaných pacientů výrazně obtížnější. U části pomůže navýšení léků na odvodnění (diuretik), zpravidla je však nutná časná (mimořádná) dialýza. Včasné kontaktování ošetřujícího lékaře je nezbytné, protože se potenciálně jedná o život ohrožující stav s rizikem srdečního selhání či při nadměrném vzestupu krevního tlaku s nebezpečím mozkové příhody.

Opatrně s draslíkem

Kromě rizik plynoucích z neoptimálního příjmu tekutin v sobě léto skrývá ještě jedno nebezpečí, a tím je zvýšený příjem draslíku. Léto je totiž zpravidla spojeno se zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny, případně šťáv z nich připravených. Vysoká hladina draslíku v krvi je značně rizikovou situací, která může vést k závažným poruchám srdečního rytmu, v krajním případě až k srdeční zástavě.

"RIZIKOVÉ" POTRAVINY S VYSOKÝM OBSAHEM DRASLÍKU:

Peckové a sušené ovoce
Citrusové džusy, šťáva z kokosu
Banány a avokádo
Brambory včetně těch „sladkých“ (batáty)
Fazole, obzvláště bílé, hrášek
Červená řepa
Špenát
Rajčatová šťáva
Losos a mořské plody

Jak tedy ideálně postupovat, a přitom si úplně neodepřít pokrmy, které máme rádi?

Rizikové potraviny konzumujte v nevelkém množství, nekombinujte je. Ideální doba, kdy sníst např. často oblíbený banán, je v průběhu samotné dialýzy. Naopak nejrizikovějším obdobím je dlouhá mezidialyzační pauza.

Obsah draslíku můžete snížit louhováním (např. nakrájené syrové brambory či luštěniny namočte přes noc do studené vody, tu pak před finální přípravou slijte).

Kompotované ovoce konzumujte bez šťávy.

Po domluvě s lékařem je někdy možná úprava dialyzační procedury či v indikovaných případech užití vazačů draslíku.

Pevně věříme, že alespoň v některých bodech vám byl článek přínosem a usnadní vám mnohdy nelehký život na dialyzační léčbě.

vysoka hladina drasliku

Poradna

Mohlo by se vám líbit

Antonín Panenka podporuje Svetový den ledvin

Antonín Panenka podporuje Světový den ledvin

Každoročně druhý čtvrtek v březnu se koná Světový den ledvin, den, který je věnován prevenci...

Ledviny